SWINGEŘI.CZ

tak si to dočteme

čili

(ne)smělá šuplíková pokleslá literatura faktu

 

UKÁZKY

 

Vzhledem k tomu, že se snažím nikdy neodvolávat, co jsem slíbila, a neslibovat, co jsem již odvolala, a vzhledem tomu, že jsem se zavázala k vám nějakým nenápadným způsobem dostat vyřazené pasáže z mé unikátní publikace o skupinovém sexu, „nenápadně“ jsem vytáhla z šuplíku těch několik stran, které jsem prozatím četla jen já a můj manažer, nekompromisní cenzurent mých blábolů. Možná si vzpomínáte, jak jsem vám vyprávěla, že mi vysvětlil, že je jeho přísná cenzura nutná, protože jsem čuně, a že je vyřazení určitých pasáží nezbytné z hlediska zachování alespoň nepatrné serióznosti mé publikace, jelikož bych mohla vyšokovat počestnější a stydlivější část milých spoluobčanů. Také tvrdil, že se to nedá číst a že ho to rozptyluje a nutí k opakovanému vyhledávání mé společnosti za účelem sexu, protože to nemůže vydržet, což mě zdržuje od vykonávání nejrůznějších domácích prací a hrozí, že k večeři budou zase párky.

Tak na cenzurenta dlabeme a prostě si to dočteme, protože když už jsem to napsala, tak se to přeci nebude jen tak válet v tom šuplíku, že. Mám je tu pro vás, a doufám, že vám způsobí mnoho a mnoho párků.

-----------------------------------------

 

Tak se do toho pustíme. Vlastně ještě moment…

VULVA VHOZENÁ DO PSANÉHO SLOVA

aneb

NĚKOLIK SLOV NA VYSVĚTLENOU

 

Schválně… co si představíte při vyslovení slova vagina. Kdybychom všichni nevěděli, že se jedná o malou komůrku ukrytou mezi ženskými stehny, nejspíš bychom se přikláněli ke spojení s obrněným vagónem, pumpovací drezínou či ruční hasičskou stříkačkou. A to je čeština tak krásný jazyk. Přesto, že slovo vagina nepovažuji ve spojení s dámským rozkrokem za až tak šílené, názvy přilehlých oblastí tohoto lákavého zákoutí mě opravdu děsí. Například vulva… co to asi tak znamená?

 

…nevím, jak vy, ale já již několik let plánuju nalezení autora výrazu „stydké pysky“ a následnou pomstu na jeho těle. Ještě přesně nevím, čím mu zakroutím, ale já, jako žena, se domnívám, že pojmenovat něco tak křehkého „pysky“, a k tomu ještě velké a malé, je čin hodný amputace nějakého příhodného tělního výčnělku.

 

…takže tu máme vulvu, jejíž součástí jsou velké a malé stydké pysky, několik otvůrků a poštěváček. Nemám nic proti roztomile zdrobnělým výrazům, takovou pampelišku, berušku či křepelku považuji za jedny z nejhezčích slov, které český jazyk má, ale nemůžu si pomoct, výraz poštěváček ve mně vzbuzuje pocity spíše rozpačité než rozněžnělé, zvláště pak, pokud narazím na někoho, kdo si tento pojem tak nějak pochlapil a používá slovo poštěvák.

 

…zcela dobrovolně se přiznávám, že závidím mužům jejich penis a žalud, a ten šourek mi taky nakonec zní docela dobře. A to už ani raději nemluvím o běžných, oblíbených a ustálených výrazech jako bobr, pinda, frnda či píča (fuj!), z nichž ten posledně jmenovaný kdekdo píše s krátkým tvrdým Y. Co nám slovotvůrci chtěli naznačit, nebo za co se nám, ženám, chtěli pomstít, to opravdu netuším.

 

…jediné, co vím zcela přesně, je, že se s něčím tak šíleným nedá dost dobře pracovat. No zkuste si to použít ve větě… hladí se ji po vulvě, noří své prsty mezi velké stydké pysky a nachází poštěvák, pod nímž na něj mezi pysky malými čeká její nedočkavá pyča… normálně při psaní takovýchto pasáží prožívám skutečná sexuální muka, ale tentokrát prožívám jen muka psychická a výrazy pinďour, pták a péro považuji za elegantní a vcelku roztomilé.

Vraťme se tedy k sexu a zapomeňme na vulvu a stydké pysky, jelikož tato slova škrtám, a doufám, že pochopíte, že se něco tak šíleného nedá ve spojení s erotickou literaturou použít, čímž se předem omlouvám těm z vás, kterým výraz „dva voňavé kopečky“ připadá infantilní a sladce připitomělý…

 

…tak, a teď už se do toho můžeme pustit …